Tenzní bolest hlavy

Objevují se u vás zdánlivě bez příčiny několikrát měsíčně bolesti hlavy? Nebo se jedná o bolesti spojené s rizikovými situacemi jako je například stres, nedostatek spánku či dehydratace? Může se jednat o tzv. tenzní bolesti hlavy.

Jak se projevuje tenzní bolest hlavy

Tenzní bolesti hlavy jsou tupé či svíravé, většinou oboustranné bolesti hlavy,  mírné až střední intenzity a nebývají provázeny významnými doprovodnými příznaky (zvracení, poruchy vidění, neurologické obtíže). Jsou nejčastějším typem cefalgie (tj. bolesti hlavy) a na rozdíl od migrény jsou v populaci poměrně časté. Dle průzkumů je alespoň jednou za život zažilo 78 % všech Evropanů. Postihuje ženy i muže a objevit se může prakticky v jakémkoliv věku, přestože bývá často spojena s konkrétním životním obdobím. Nejvíce trápí dospívající či dospělé ve věku od 20 do 50 let. Přestože má také nepříjemné ekonomické dopady v podobě pracovní absence, patří mezi nejvíce podceňované zdravotní obtíže. Co je způsobuje? A jak se jich zbavit? 

Příčiny vzniku bolesti

Tyto bolesti hlavy jsou způsobeny tenzí, tedy napětím svalů, zejména svalů krku a ramen. Přesný zdroj bolesti však v podstatě není znám. Dle názoru odborníků mají pacienti s bolestmi způsobenými napětím zvýšenou citlivost na bolest ve svalech hlavy. Mezi další možné příčiny vzniku tohoto druhu cefalgie pak patří emoční stres, strach a úzkost, nedostatek spánku, špatné držení těla, jednostranné namáhání svalů zad, ztuhlost šíjových svalů, kouření, pití alkoholu a nadměrný přísun kofeinu, hlad či nedostatečná konzumace tekutin, namáhání očí nebo suché oči nebo únava a celkové vyčerpání.

TIP: Fyzické příznaky stresu – dopady stresu na lidské tělo

Průběh epizody bolesti

Spouštěčem obtíží bývá obvykle stres nebo dokonce předtucha stresu, očekávaný konflikt či běžné každodenní starosti

Podle frekvence výskytu můžeme rozlišit několik kategorií těchto obtíží. Objevují-li se méně často než desetkrát ročně, lékaři označují tuto bolest jako vzácnou. Dále pak existuje epizodická tenzní bolest hlavy (s výskytem méně než 15 dnů v měsíci) a chronická tenzní bolest hlavy (s výskytem častěji než 15 dnů v měsíci).

Jedna epizoda akutní tenzní bolesti hlavy může trvat 30 minut i několik hodin nebo několik dnů. Pacienti obvykle popisují tupou bolest, která je oboustranná, rozptýlená a navozuje pocit tlaku, otoku nebo utažení pásku kolem hlavy. Někteří pacienti dokonce zažívají pocit, jako by měli hlavu ve svěráku nebo by jim měla za chvíli explodovat. 

Je důležité z hlediska průběhu odlišit tenzní bolest hlavy od migrény. Migréna je v populaci poměrně vzácná a projevuje se jako zpravidla jednostranná velmi intenzivní pulzující bolest, při které je fyzická aktivita takřka nemožná a objevují se i doprovodné příznaky jako nevolnost, zvracení, citlivost na hluk nebo světlo, poruchy zraku, poruchy řeči nebo motorické poruchy. Ačkoliv je pro tenzní bolest hlavy typická kolísavá intenzita bolesti, na rozdíl od migrény bývá její nástup spíše pozvolný. Nejedná se o náhlé a prudké obtíže, při kterých dochází k ochromení postiženého, ale spíše o trvalou, tlakovou až svíravou bolest, která se většinou objevuje v odpoledních nebo večerních hodinách. Může se objevit také přecitlivělost pokožky hlavy či nepříjemný pocit při česání. Největší intenzitu bolesti člověk většinou pociťuje v oblasti temene, ale objevit se může také za očima. K tomu se přidává ztuhlost šíjových svalů, která postupuje až ke svalům trapézovým. Na rozdíl od migrény tělesná námaha stav většinou nezhoršuje. Naopak může v některých případech od bolesti částečně ulevit. Ve zcela vzácných případech byla zaznamenána lehká přecitlivělost na světlo (fotofobie) nebo na zvuky (fonofobie). Dalšími možnými projevy jsou také celková únava, závratě a motání hlavy, úzkostné stavy, deprese a poruchy spánku.

TIP: Bolest hlavy a migréna 

Prevence proti bolesti

Základem prevence bolesti hlavy je důležité vyvarovat se příčinám jejího vzniku. Toho lze dosáhnout zejména změnou životního stylu. Je dobré vyhýbat se stresovým situacím, pravidelně cvičit, přijímat dostatek tekutin a přijímat stravu bohatou na vitamíny a minerály. 

Pomoci může také užívání doplňků stravy, jako je kontryhel, hořčík, riboflavin nebo koenzym Q10. Doporučuje se dbát na pravidelný režim, dopřát si dostatečné množství spánku a odpočinku, omezit konzumaci kofeinu a alkoholu, zlepšit držení těla. V rámci péče o duševní zdraví bychom se pak měli věnovat věcem, které vás baví a mluvit s blízkými o svých obavách nebo navštívit terapeuta.

Kdy vyhledat lékaře?

Objevuje-li se bolest pouze příležitostně, není nutné navštívit praktického lékaře. Postupem času obtíže samy (či za pomoci vhodných léčiv) odezní. Jsou však i případy, kdy je lékařská pomoc nezbytná a to zejména v případě, že se bolesti hlavy objevují několikrát do týdne nebo jsou nesnesitelné a znemožňují vám výkon běžných činností. Okamžitá návštěva ordinace je nezbytná, pokud bolest přijde náhle a nebude se podobat ničemu, co jste v minulosti zažili, pokud bolest doprovází ztuhlý krk, horečka, nevolnost, zvracení nebo zmatenost, pokud bolest následuje po nějakém úrazu, obzvláště pokud šlo o úder do hlavy či pokud kromě bolesti zaznamenáte také slabost, necitlivost, problémy s řečí nebo celkovou zmatenost.

Diagnostika nemoci

V případě, že preventivní opatření nestačí a obtíže se objeví,  je nezbytná správná léčba, aby došlo k jejich zmírnění a aby se příznaky nestaly chronickými. Základem úspěšné léčby je vyšetření všech dalších možných příčin bolesti hlavy. Při správném diagnostickém postupu se lékař opírá hlavně o amnestické údaje. Podstatné jsou také příznaky, s nimiž se pacient potýká, jejich frekvence a intenzita. V neposlední řadě pak pacient musí uvést, zda se objevily problémy se spánkem, stresem či úzkostí, pociťuje-li změny osobnosti či chování a neutrpěl-li v minulosti úraz hlavy. Po zodpovězení všech těchto otázek je nezbytné také provést podrobné neurologické vyšetření

Pokud z pacientových odpovědí vyplývá, že by se mohlo jednat o tenzní bolesti hlavy, a následné neurologické vyšetření neprokáže jiné zdravotní komplikace, lékař obvykle nemusí provádět žádná další vyšetření. Nepodaří-li se to však s určitostí prokázat, je někdy nutné, aby pacient podstoupil další testy, mezi které se řadí například krevní testy, sinusové rentgenové záření, magnetická rezonance (MR) nebo počítačová tomografie (CT). Diagnostický proces je v případě tohoto onemocnění složitý a časově velmi náročný.

Léčba tenzní bolesti

Jakmile se vyloučí jakékoli jiné příčiny nebo nemoci, přichází chvíle pro řešení tenzních bolestí hlavy, což obvykle zahrnuje nácvik relaxačních technik, sportovní a vytrvalostní trénink ke zmírnění napětí, snížení stresu, masáže, případně aplikace chladu nebo tepla. Akutní příznaky v průběhu epizody mohou vyžadovat léky proti bolesti. U mírných až středně silných bolestí hlavy si můžeme pomoci volně prodejnými léčivými přípravky. Mezi ty nejčastěji užívané řadíme analgetika. Ty rozlišujeme na základě účinné látky. Mezi nejčastěji užívaná volně prodejná analgetika patří přípravky s obsahem ibuprofenu či paracetamolu

K léčbě akutní formy tenzní bolesti hlavy jsou vhodné především léky s paracetamolem, které poskytují nejen rychlou úlevu od bolesti, ale díky obsaženým látkám mohou přispět k odstranění samotných příčin. Mezi typické fixní kombinace patří léky s obsahem paracetamolu, kofeinu, případně dalších účinných látek, např. guaifenesinu. Léčba chronické formy onemocnění je podstatně složitější a klíčové je, najít její příčiny. Kromě aplikace tepla a relaxačních cvičení jsou nezbytné také léčebné přípravky. Jednou z dalších podpůrných metod je pak ošetření lokálních bolestivých bodů, například obstřikem lokálním anestetikem nebo pomocí mátového oleje. Lékař pak může využít také profylaktické léčby, díky které by se měla snížit frekvence i intenzita záchvatů. K těmto léčivům řadíme tricyklická antidepresiva a mnoho dalších.


Studie a zdroje:

Od Markéta Kuníková

Máma na rodičovské dovolené, která se nejraději věnuje své dcerce a ve volných chvílích peče sladké dobroty, čte a zajímá se o historii a pohanství.