Palmový olej – má smysl se mu vyhýbat?

Ještě před pár lety by se nikdo ani nepozastavil nad tím, že nějaká potravina obsahuje palmový olej. To vše se však změnilo ve chvíli, kdy celý svět obletěly snímky, videa i informace o tom, co se na takových plantážích s palmami, ze kterých se tato surovina získává, děje. Vypalování, drancování půdy, ničení přirozeného prostředí pro vzácné živočišné druhy i vykořisťování zdejších obyvatel – to jsou jen zlomky reality, jenž s tímto výnosným byznysem souvisí.

Od té doby se na palmový olej dívají pochybně i lidé, které nějaká ekologie prakticky vůbec nezajímá. Při čtení složení potravin se snad každému vybaví snímky mrtvých orangutanů a rozsáhlých požárů deštného pralesa. Na základě toho se také mnoho velkých firem rozhodlo tuto „krvavou“ surovinu přestat do svých výrobků přidávat. Jedná se však pouze o reakci na poptávku a v zemích, kde se tyto věci příliš neřeší, a lidé upřednostňují nižší cenu před životním prostředím, se palmový olej stále drží na výsluní.

Co je to palmový olej?

Jedná se o produkt ze semen palmy olejné, která se skrývají ve velkých trsech červených bobulovitých plodů. Tyto plody jsou lidmi využívány již po celá tisíciletí, nicméně až v posledních několika desetiletích se začalo této rostliny využívat ke komerčním účelům, a to v opravdu velkém měřítku. Využití oleje z palem je totiž všestranné – lze ho používat nejen v potravinovém průmyslu, ale také v kosmetice a drogerii či lékařském průmyslu. Jeho stopy dokonce najdeme i v krmivech pro zvířata a valná většina této suroviny se ocitá v biopalivech.

Z výše uvedených důvodů je samozřejmě jasné, že Evropský parlament nemohl jen tak přihlížet, jak si lidé vesele jezdí na biopaliva vyráběná z palmového oleje, a tak se v roce 2021 rozhodl s těmito pohonnými hmotami skoncovat. V boji proti „palmáči“ nás však čeká ještě dlouhá cesta. Odhaduje se totiž, že každý druhý balený výrobek (ano, bavíme se o všech balených výrobcích, nejen o jídle, ale i o kosmetice nebo dokonce svíčkách na hroby) obsahuje palmový olej. Pojďme se tedy podívat, zda tento boj stojí za to svádět, a jak dosáhnout vytouženého cíle.

Výhody palmového oleje, aneb proč se používá

Palmový olej má samozřejmě mnoho výhod, díky kterým je ve světě používanější než jiné druhy olejů. Kdyby neměl, tak bychom jej logicky neprodukovali v takovém množství. Proč si ho tedy oblíbily největší světoví producenti potravin, kosmetiky, pohonných hmot, ale i různých dalších výrobků určených k lidské potřebě?

Je levný

Dokonce nejlevnější ze všech olejů, a právě to je důvod číslo jedna, který stojí za jeho oblíbeností. Peníze prostě hýbou světem a dokud to tak bude, budeme nejspíš produkovat palmový olej ve velkém dál.

Má skvělou konzistenci

Ta usnadňuje různé technologické postupy, čímž firmy opět ušetří další peníze. Palmový olej totiž nijak nehrudkovatí, je velmi hladký a krémový, a navíc nemá žádné nežádoucí aroma.

Vyznačuje se vysokou tepelnou stabilitou

To znamená, že se při smažení „nepřepaluje“ a nevznikají tak žádné zdraví škodlivé látky. Právě z toho důvodu na něm smaží fastfoodové řetězce po celém světě.

Palmový olej má skvělé přirozené konzervační účinky

Při jeho použití tedy není nutné do potravin a kosmetiky používat tolik „éček“, které jsou pro zákazníky snad ještě větším strašákem než samotný olej. Jeho přidáním je zaručena delší trvanlivost výrobků.

V Indonésii, kde se palmy olejné pěstují nejvíce, se jedná o velmi lukrativní surovinu pro tamní ekonomiku. Plocha, která je v této zemi osázená palmami, se za posledních 20 let zvětšila až 27x. Ekonomika státu je díky palmáči na vzestupu, čehož se samozřejmě drží i zdejší lobbisté. V zemích jako je Indonésie a Malajsie zavedli na pěstování olejných palem dotace a je povinné tento olej přidávat do pohonných hmot.

Jak vlastně škodí?

Když jsme si uvedli „výhody“ (které jsou výhodami pouze pro některé firmy či skupiny lidí), pojďme se podívat na jeho odvrácenou stranu a vyjmenovat si základní body, kvůli kterým je tato surovina mezi čím dál více lidmi tolik nenáviděná.

Odlesňování a rozsáhlé požáry

Říká se, že je v Indonésii každou hodinu vykácena plocha deštného pralesa o rozloze 300 fotbalových hřišť. Tento údaj je víceméně pravda, a i kdyby to bylo „jen“ pět hřišť, bylo by to stále až příliš. Pralesní porosty se zde však jen nekácí. To je příliš pracné a nákladné. Často se zde také zakládají požáry, které určitou část lesa srovnají se zemí během pár hodin i bez těžké techniky.

Zakládání požárů je samozřejmě nelegální, nicméně pachatelé jen zřídkakdy bývají dopadeni. Je tomu tak hlavně proto, že se z „finančních“ důvodů nikdo o jejich dopadení nesnaží. Největším problémem požárů je to, že je velmi složité je nějakým způsobem uhasit, a tak se často rozmáhají i do obydlených oblastí. Při hoření se také do ovzduší uvolňuje obrovské množství uhlíku, který tyto porosty zadržují.

Devastace krajiny a vyčerpání půdy

Když se palma olejná začne na kácením či požárem připravené půdě pěstovat, roste zde několik desítek let. Během této doby se o půdu nikdo příliš nestará, a tak z ní stromy vysají všechny živiny, vyčerpají zdroje podzemní vody a zanechají za sebou téměř měsíční krajinu. Po pokácení již nevýnosných palem společnosti samozřejmě nechají takto vyčerpanou půdu ležet ladem a vrhnou se na drancování dalšího porostu.

Vymírání vzácných druhů rostlin i živočichů

S úbytkem lesů ubývá také přirozeného prostředí pro celou řadu rostlinných i živočišných druhů. Je obecně známým faktem, že deštné pralesy jsou domovem největšího počtu druhů rostlin i zvířat na světě. Asi všichni si při pomyšlení na tento problém představíme právě orangutany, kteří se stali tváří problémů s palmovým olejem.

Není to však „jen pár“ orangutanů, jak by mohli někteří příznivci palmového oleje oponovat. Jsou to stovky dalších vzácných druhů, které jinde na světě nenajdeme, a se zničením pralesa se nenávratně ztratí i oni. Pomineme-li rostliny, houby a další pro veřejnost nepříliš zajímavé druhy, o svůj domov přicházejí také giboni či ohrožení nosorožci a tygři.

Špatné zacházení s místními obyvateli

Představte si, že vlastníte dům s pozemkem, na kterém pěstujete plodiny, chováte zvířata a snažíte se nějakým způsobem uživit svou rodinu. Pak přijde nějaká společnosti a všechno vám jako mávnutím proutku zcela protizákonně sebere a vy s tím nemůžete vůbec nic dělat. Tito obyvatelé jsou pak situací donuceni pracovat na nově vzniklých plantážích, aby měli co jíst a kde bydlet.

Jedná se vlastně o jakousi formu novodobého otroctví. Mezi další a méně diskutované fakty patří také sexuální zneužívání zdejších žen pracovníky olejných společností. Ty jsou pod výhružkami, že přijdou o zdroj své obživy, nuceny k sexuálním stykům. V současnosti se tímto problémem již zabývají neziskové organizace, které se snaží zneužívání zdejších žen dostat do povědomí společnosti a nějakým způsobem řešit.

Lidská práva jsou na plantážích téměř sprosté slovo. Kromě výše uvedených problémů a toho, že lidé pracují téměř 7 dní v týdnu na nepřiměřeně dlouhých směnách za minimální mzdu a v nedůstojných podmínkách, bývají často k práci nuceny také děti. Cizí tu není ani obchod s bílým masem.

Znečištění vody i půdy

Při pěstování palem se pro větší výnosy používá mnoho průmyslových hnojiv, pesticidů a insekticidů. Všechny tyto látky se drží v půdě a dostávají se také do zdejších zdrojů pitné vody nebo dalších pěstovaných surovin určených pro obživu obyvatel. Kromě znečišťování je zde také další problém, a to je úbytek úrodné půdy, na které se dříve pěstovaly jiné plodiny. Hrozí tak, že zdejší lidé nebudou mít v budoucnu co jíst a státy budou potravinově zcela nesoběstačné.

Emise

Deštným pralesům se ne nadarmo přezdívá plíce planety. Kromě toho, že produkují kyslík, podílejí se také na zadržování velkého množství oxidu uhličitého. Ten se s jejich spálením nebo jiným zničením samozřejmě dostává zpět do atmosféry. Problém je také cestování hotového palmového oleje po celé planetě k finálním zpracovatelům.

Složení palmového oleje

Téměř 85 % světového palmového oleje se používá jako potravina, a to znamená, že nutriční vlastnosti palmového oleje a jeho frakcí musí být adekvátně prokázány výzkumem. Složení mastných kyselin palmového oleje, které obsahuje téměř 50 % nasycených mastných kyselin (SFA), bylo středem pozornosti při určování jeho nutriční přiměřenosti ve vztahu k riziku ischemické choroby srdeční (ICHS). Kyselina palmitová (44 %) je hlavní SFA v palmovém oleji, vyvážená téměř 39 % mononenasycené kyseliny olejové a 11 % polynenasycené kyseliny linolové. Toto složení se velmi liší od palmojádrového oleje (získaného jako vedlejší produkt ze semene nebo jádra), který je téměř z 80 % nasycen. Frakcionací palmového oleje navíc vzniká tekutější forma oleje označovaná jako palmový olein (POo), která obsahuje až 44 % kyseliny olejové a 13 % kyseliny linolové. Kromě vyváženého složení mastných kyselin je palmový olej také bohatý na řadu fytonutrientů – karotenoidy, tokoferoly, tokotrienoly, steroly, skvalen, koenzym Q10, fosfolipidy a polyfenoly. Přestože tyto minoritní složky tvoří méně než 1 % oleje, přesto hrají důležitou roli ve stabilitě a kvalitě oleje.

Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4371640/

Jak se vyhnout palmovému oleji

Palmový olej sám o sobě není nijak škodlivý. Problém je spíše v lidech a jejich způsobu pěstování. Je-li tato surovina získávána ekologicky a eticky, není důvod, proč bychom se mu měli vyhnout. Tento způsob pěstování však v dnešním světě téměř neexistuje, a tak prozatím jeho využívání koncovými spotřebiteli není na místě.

Pokud jste se i vy rozhodli, že tento byznys s životy nehodláte podporovat, můžete se řídit následujícími zásadami:

  • Čtěte složení potravin a vyhýbejte se těm, které palmový olej obsahují.
  • Omezte konzumaci masa. Olej samozřejmě není přímo v něm, ale ve velké míře tvoří krmiva, kterými jsou zvířata krmena.
  • Velkým problémem jsou fastfoody, které nejenže používají suroviny s obsahem palmáče, ale dokonce na něm vše smaží. Omezte tento způsob stravování.
  • Potraviny, ale i jiné (například kosmetické) výrobky s různými značkami pro udržitelné pěstování, BIO označením a certifikáty potvrzujícími, že daný produkt nebyl vyroben na úkor deštného pralesa, jsou jistota.
  • Upřednostňujte lokální potraviny. A to platí i pro oleje. Jestliže je u nás pěstovaná řepka, zaměřte se na využívání oleje řepkového. Ten je navíc zdravější než olej palmový.

Od Monika Břešťanská

Milovnice přírody, ekologie a všeho živého s vášní pro kvalitní literaturu a hudbu. Momentálně na mateřské dovolené, ale zároveň studentkou učitelství přírodopisu a českého jazyka. // Instagram