Nejraději slané chipsy před soutěží, říká Václav Liška – rozhovor

Václav Liška, mladý student práv, který našel zálibu v silovém trojboji. Má za sebou již několik soutěží a proto jsme se ho rozhodli vyzpovídat, jak to na takové soutěži vypadá a co vše obnáší být začínajícím powerlifterem.

Ahoj Vašku, rád tě vidím. Jsem rád že jsi si dnes udělal čas jak na mě, tak na naše čtenáře. Můžeš se ve stručnosti představit?

Zdravím všechny, jmenuji se Václav Liška. Když zrovna nemusím studovat, trávím svůj čas ve fitku ať už v Plzni nebo doma v Českých Budějovicích. Při svých začátcích ve fitku jsem poznal partu kluků, co dělali powerlifting neboli silový trojboj. Nejdřív jsme se jen bavili tak o cvičení, ale pak jsem s nimi šel jednou na trénink a viděl ty rakety co zvedají. A jelikož jsem dost soutěživý člověk, tak jsem se hned snažil zvládnout přinejmenším to co oni. To se mi samozřejmě nepovedlo, ale namotivovalo mě to dřít o to více. A tak jsem se přidal od jejich powerlifting klubu SK Zlobr Sedlčany.

Jak jsi to měl se sportem, než si začal chodit do fitka?

Vždy jsem rád sportoval. Než jsem začal s trojbojem, chtěl jsem být karatistou. To mě rychle přešlo a dal jsem se na týmové sporty. Nejdřív to byl fotbal, který jsem později vyměnil florbal. U toho jsem pak na delší dobu zůstal.

Díky mému rychlému metabolismu jsem byl vždy taková vyžle, a tak jsem se jednoho dne rozhodl s tím něco dělat. Tak jsem zapnul YouTube a začal hledat, jak cvičit. Kromě Aleše Lamky, dnes mimo jiné fitness trenéra, v té době začínal i Honza Krasinský, který se stal takovým mým fitness vzorem. Tak jsem šel do fitka, kde jsem hned první den potkal kamaráda z dětství, který mě naučil základům.

Nyní aktivně závodíš. Vždy mě zajímalo, jak se k takovému sportu dostat. Dáš mi nějakou radu?

Myslím si, že většina powerlifterů začala díky lidem, co potkali ve fitku. Jak jsem říkal u mě to nebyla výjimka. Když chodíte do fitka v nějakém větším městě, určitě tam narazíte na někoho, kdo se bu(d silovému trojboji nebo nějaké obdobné disciplíně věnuje. Takže moje rada zní, neboj se navazovat kontakty ve fitku.

Pokud máte smůlu a nikdo ve vašem fitku silový trojboj nedělá, koukněte na stránky powerlifter.cz kde najdete podrobnosti o nejbližším powerlifterském oddílu. Pak už jim jen napíšete na mail nebo Facebook, domluvíte společný trénink a vaše sportovní kariéra může začít.

Jak vypadá trénink trojbojaře? Je ten tvůj v něčem speciální?

Většina trojbojařů jezdí to samé. Korte trénink, je druh silového tréninku založeného na třech hlavních disciplínách. To je dřep, bench press a mrtvý tah. Celý trénink spočívá v měsíčních cyklech, kdy postupně navyšujeme váhy. Tréninky jsou pak obohaceny o doplňkové cviky na posílení problémových partií.

V průběhu tréninku se taky hodně natáčím na telefon. To mi pomáhá při pilování techniky a zařazení doplňkových cviků do tréninku. Někdo by mohli namítat, že k tomu slouží zrcadla ve fitku a má rozhodně pravdu, ale stojím si zatím, že je to lepší vidět z více úhlů anebo třeba v klidu po tréninku.

Co asi dělám jinak než ostatní powerlifteři, je že trénink doplňuji o prvky kalisteniky. Kalistenika je druh cvičení s vlastní váhou. Většina cviků je extrémně náročná na břišní svalstvo a další partie, které se s činkami obtížně cvičí. To pomáhá například stabilitě při dřepu nebo mrtvém tahu.

Nezmiňoval jsi žádné kardio. Tak jak si udržuješ postavu?

Máš pravdu, o kardiu jsem vůbec nemluvil, protože ho vlastně nedělám. Někteří lidé si určitě pomyslí, on má dobré spalování, on dělat kardio nemusí. Na tom něco málo pravdy asi bude, nicméně pravda je, že při silovém tréninku vystavujeme tělo takové zátěži, kdy pálí více kalorií než při klasickém běhu. Ale to neznamená že to odsuzuji, samozřejmě si rád jdu zabruslit nebo projet na kole.  

A jak probíhají závody v trojboji?

Hele, normálně ráno přijedeš a nejdřív se jde na váhu. Když účastníci správně naváží, rozhodčí je následně rozdělí do skupin. Potom všechny seznámí s časovým harmonogramem a začíná dlouhé čekání. Na své první soutěži jsem byl dost nervózní, ale to dost rychle odeznělo. Atmosféra je dost v pohodě, je to skoro jako cvičit ve fitku. Moc lidí v publiku není, takže tréma také nehraje roli.

Pak přijde čas jít zvedat. Soutěží se ve dřepu, mrtvém tahu a bench pressu. Na každou disciplínu máš tři pokusy. Vítězem je potom ten, kdo ve váhové kategorii dá největší total, neboli součet všech nejlepších pokusů.

Viděl jsem nějaké videa ze soutěže. Vždy jsou slyšet pokyny rozhodčího. Jsou v tomhle sportu i nějaké „fauly“, na které si musíš dávat pozor?

Samozřejmě, neexistuje snad sport bez pravidel. Právě rozhodčí dohlíží, aby výkony všech byly hodnoceny stejně. Často se u maximálních výkonů stává, že nás tělo nepustí v celém rozsahu, nebo si chce nějak ulevit či dopomoc. Například u dřepu bývá nejčastějším problémem hloubka dřepu. U bench pressu to pak bývá krátká pauza na hrudi. Prostě když dáš osu dolu, musíš počkat na signál rozhodčího, než ji můžeš vytlačit nahoru.

Rozhodčí také dohlíží, abychom používali jenom kvalitní a povolené vybavení. To musí být schválené organizací, pod kterou závodíme. Většinou tato označení naleznete v popisku u produktu na všech fitness e-shopech. Naštěstí na závodech panuje i přes soutěžní rivalitu přátelská nálada a v případě, kdy něco zapomenete, najde se někdo, kdo vám zapůjčí chybějící vybavení.

Jak se připravuješ na maximálky? A jaké jsou tvoje nejlepší výkony?

Žádný speciální rituál na to nemám. Maximálky pravidelně testuji vždy při posledním cyklu korteho. Hodně v tom taky hraje roli psychika, musím se na to cítit, že zrovna dneska to padne. Na soutěžích se to pak vždy snažím ještě překonat, to hlavně díky té atmosféře, co tam panuje.

A moje nejlepší výkony? Budu se hlavně bavit o těch soutěžních, které díky aktuální situaci jsou už rok staré. Soutěžím v kategorii do 93 kilogramů, muži samozřejmě. Na dřep to bylo 205 mrtvý tah 215 a benchpress 120 kilogramů. Dneska bych určitě naměřil alespoň o 10 kilo na disciplíně více. Total jsem tedy měl 540kg.

Je něco, co si před soutěží nebo po soutěži nedokážeš odpustit?

Jelikož se na soutěži dělíme do váhových kategorií, čas od času je potřeba trochu zapracovat na váze, omezit nějaké ty kalorie a odvodnit. To samozřejmě vyčerpá organismus, a proto je potřeba doplnit hodně tekutin. A aby voda neprošla jenom tak tělem, doporučuje se přijmout i určité procento soli. Ta natáhne vodu zpět do svalů a osvěží. A jelikož mi nechutnají moc slánky, kupuji si raději slané brambůrky.

Na závěr bych se ještě rád zeptal, jak to máš s jídelníčkem. Mluvil jsi o slaných bramburkách, tak jak tomu vlastně je.

Budu upřímný, jídlo zrovna moc neřeším. To vyznělo špatně. Chci říct, že si hlídám minumum bílkovin a sacharidů, ale vůbec neřeším o kolik jsem toho měl víc, nebo kolik kalorií jsem dneska přijmul. Rád si taky dělám radost například čokoládou nebo oreo sušenkami. Naštěstí nemám problém se spalováním, a tak hřešit můžu celkem často.

TIP: Pokud chcete zjistit, co se má jíst před tréninkem, podívejte se na tento článek.

Tak díky za rozhovor a uvidíme se ve fitku!

Děkuji za pozvání, rád vás v Bcrosu uvidím 😊

Martin Bangho

Od Martin Bangho

Martin je studentem FEK ZČU, baví ho online marketing, podnikání a v neposlední řadě také fitness - primárně silové tréninky a sporty. Sleduje nespočet fitnessáků, s některým ise zná osobně a sám při svých silových trénincích zkouší své hranice stále posouvat. Mezi nejoblíbenější cviky patří benchpress.