Odložíte občas nějaký úkol nebo práci na pozdější dobu, až bude příhodnější chvíle? Jakmile začnete takové úkoly odkládat dlouhodobě, nastává problém jménem prokrastinace. Co to je, jaké jsou její příčiny a jak s ní skončit? Dozvíte se v tomto článku.
Obsah článku
Co je to prokrastinace?
Prokrastinace je typická odkládáním plnění činností nebo úkolů, především těch nepříjemných. Zjednodušeně chorobné odkládání úkolů a povinností. Takové chování je popisováno jako mechanismus, který pomáhá vyrovnat se s úzkostí kterou v nás daný problém/úkol/povinnost vyvolává. Samotná prokrastinace bývá sama zdrojem stresu, protože prokrastinující člověk odkládá činnosti tak dlouho až začne pociťovat stres a výčitky z toho, že danou činnost již tak dlouho odkládá.
Příčiny prokrastinace
Příčinou prokrastinace u daného člověka může být v podstatě cokoliv. Zde je však několik nejběžnějších příčin:
Nedostatek motivace
Mnoho lidí v současné době pracuje nejlépe pod stresem, proto v podstatě čekají až se blíží deadline úkolu a nebo činnosti. Tento stres se stává jejich hnacím motorem a motivací. Občas se ale stan, že pro úkol nemáme dostatečnou motivaci z jiného důvodu – malá odměna za příliš náročný úkol.
Složitost a náročnost úkolu
Tady jde o odkládání úkolu, u kterého člověk neví, kde začít, vzhledem k jeho náročnosti. Jednou z možností je také časová náročnost, kdy je úkol tak náročný, že zabere příliš mnoho času, který se nám do něj nechce investovat, a tak ho stále odkládáme, až bude příhodná chvíle nebo bude čas nazbyt (a všichni víme, že čas nazbyt není nikdy).
Nízká frustrační tolerance
Laicky řečeno, utíkání před problémem, činností nebo úkolem, který v nás vyvolává strach, úzkost a frustraci, bez ohledu na jeho obtížnost. Dobrým příkladem je třeba rozchod s partnerem – strach ze samoty, úzkost ze samotného rozhovoru, který bývá většinou velmi nepříjemný. A proto ho raději odkládáme.
Špatný time management
V dnešní uspěchané době je důležitý time management. Ten dnes ovládá málo lidí. Už od doby studia nejsou dnes lidé moc zvyklí plánovat si své povinnosti a věnovat se jim průběžně příkladem může být období studia na vysoké škole, kde se sice kladou vysoké nároky ale ve většině případů to bývá nárazově – třeba ve zkouškovém období.
Multitasking
Dělání více úkolů najednou vede k tomu, že neuděláme pořádně ani jeden úkol. Špatně zvládnutý multitasking vede k tomu, že informace u jednotlivých úkolů zpracováváme jen povrchně a plně se na ně nesoustředíme. Může se stát, že u jednoho úkolu začínáme neustále od stejného bodu, což může být ve výsledku velmi frustrující.
Jak skončit s prokrastinací
Názorů a knih na to jak přestat prokrastinovat byla napsána celá řada ale základem je nahradit zlozvyky v podobě prokrastinace pozitivními návyky, jako je třeba:
- organizace úkolů – sepsání všech úkolů, seřazení podle priorit, důležitosti a časové náročnosti
- důležitý je také odpočinek a relaxace
- překonat počáteční nechuť k úkolu/činnosti a udělat první krok (ten bývá nejtěžší)
- ideálně odstranit zbytečné rozptýlení – jako třeba telefon nebo televizi. Odstranit to co k práci nutně nepotřebujeme
- v připraveném seznamu začít od nejtěžšího, jakmile jsou totiž nejtěžší úkoly odškrtnuty, ty ostatní už se nezdají být tak náročné
- dobrým tipem jak přestat prokrastinovat je pravidlo 3 minut – začněte dělat úkol/činnost/práci první tři minuty, jakmile je zvládnete, příště můžete zkusit třeba 6 minut a postupně zvyšovat, za chvíli bude seznam úkolů, nebo práce hotova
