Trpíte na časté bolesti hlavy? Trápí vás vyrážka, které se za boha nemůžete zbavit? Příčinou může být dlouhodobý stres.
- Co je to stres?
- Fyzické projevy stresu
- Dlouhodobý stres
- Obtíže doprovázející dlouhodobý stres
- Spouštěče dlouhodobého stresu
- Co s tím?
Co je vlastně stres?
Odpovědět na tuto otázku není tak jednoduché, jak se může zdát. Otázkou se zabývalo mnoho odborníků z různých oborů a definic stresu najdete hned několik. Z evolučního hlediska byl pro nás stres velkým ochráncem. Pokud se setkáme s nebezpečím, dojde k vyplavení hormonů. Stresové hormony nám umožňují efektivně a pohotově reagovat. Díky tomu stres mnohokrát zachránil život našich předků. Stres tedy můžeme chápat jako určitý stav napětí, kterým naše tělo reaguje na různé podněty nebo zátěžové situace.
Stres nemá vždy jen negativní význam. Podle povahy podnětu působícího na naše tělo, rozdělujeme stres na eustres a distres. Eustres zažíváme v důsledku pozitivní zátěžové situace. Ovlivňuje nás pozitivně a zlepšuje náš výkon. Tento druh stresu zažívají například sportovci na závodech. Distres naopak prožíváme v situaci, kdy jsou na nás kladeny příliš vysoké nároky. Jde o nadměrnou zátěž, kterou nejsme schopni zvládnout.
Fyzické projevy stresu
U každého z nás se stres projevuje trochu jinak. Mezi typické příznaky patří například zrychlené či více intenzivní bušení srdce. Dále sem lze zařadit nechutenství a plynatost. Bolest břicha, hlavy nebo bolest na hrudní kosti. Časté močení či průjem. Někdo pociťuje svalové napětí v krční oblasti a dolní části páteře. Jiný zase trpí vyrážkami a červenými fleky na různých částech těla. Fyzických reakcí na zátěžovou situaci je velká spousta. Jistě vás napadnou další, které jsme zde nezmínili.
Dlouhodobý stres
Se zátěžovými situacemi se setkáváme všichni. Každý jsme stresu čas od času vystaveni. Problém nastává, pokud prožíváme stres dlouhodobě. Vyrovnávat se se zátěžovou situací je pro naše tělo náročné. Při dlouhodobém stresu se stresové hormony uvolňují i ve chvíli, kdy doma v klidu odpočíváme. Jsme pořád ve střehu. Při dlouhodobém zatížení dochází ke snížení imunitní aktivity. Stáváme se unavenější a naše tělo náchylnější k různým onemocněním.
TIP: Syndrom vyhoření
Oslabení obranyschopnosti může způsobit častější nemocnost či zhoršení průběhu probíhající nemoci. Samotnou reakci na zátěžovou situaci si můžete interpetovat jako nemoc. Představte si fyzické projevy stresu trvající několik dní, týdnů, měsíců. Pokud vás bude trápit bolest hlavy několik týdnů a přidají se k tomu další projevy, nejspíše vyhledáte lékaře. Budete se snažit nalézt příčinu obtíží. Tou ale může být právě dlouhodobé vystavení zátěžové situaci.
Obtíže provázející dlouhodobý stres
- Bolesti hlavy
- Bolesti břicha
- Vyrážka, kopřivka
- Problémy s vylučováním (průjem, zácpa)
- Bolest na hrudi
- Nevolnost
- Závratě
- Únava a vyčerpání organismu
- Nadměrné pocení…
Spouštěče dlouhodobého stresu
Jedním ze spouštěčů může být dlouhodobá mentální zátěž. Při práci používáte především hlavu. Snažíte se podat ten nejlepší výkon. Bohužel se vám ale dlouhodobě či opakovaně nedaří dojít k cíli. Dále může jít o emoční zátěž. Řešíte pro vás sloužitou situaci, která vás trápí. Řešení je ovšem v nedohlednu. Nezapomínejme ani na nadměrnou fyzickou zátěž. Sem lze například zařadit přetrénování nebo nadměrná fyzická práce bez odpočinku. Zkrátka jde o jakoukoliv zátěžovou situaci, které jsme vystaveni dlouhodobě.
TIP: Jak zefektivnit svůj pracovní týden a mít více energie
Co s tím?
Řešení obtíží způsobených dlouhodobou zátěžovou situací není jednoduché. Nejprve je nutné nalézt jejich konkrétní příčinu. Poté je potřeba vybrat vhodnou strategii, která vám pomůže zátěžovou situaci zvládnout. Je lepší volit takzvané pozitivní copingové strategie zaměřující se na vyřešení problému. Díky nim dochází k úspěšnému snížení dlouhodobého stresu. Oproti tomu negativní copingové strategie se zaměřují jen na snížení nepříjemných emocí a přináší krátkodobou úlevu.
Nemůžete nalézt příčinu vašich obtíží? Nedaří se vám zátěžovou situaci řešit? Nebojte se oslovit praktického lékaře, psychologa či psychiatra. Někdy si stačí o problémech popovídat s někým blízkým. Jsou situace, které se lépe zvládají ve dvou!