Deprese v těhotenství

Říká se, že těhotenství je nejkrásnějším obdobím života každé ženy. Možná proto jsou očekávání příliš vysoká a nastávající maminky jsou překvapené, když se v požehnaném stavu necítí fyzicky nebo dokonce psychicky dobře. Přiznat si pak sobě nebo okolí depresi není jednoduché. Pokud z ničeho nic pláčete, cítíte se osaměle a nejraději byste ani nechodila mezi lidi, nezoufejte, nejste v tom sama. Deprese v těhotenství se totiž týkají až 30 % všech žen.

Mezi špatnou náladou a depresí je rozdíl

Každá smutná nálada se hned nemusí rovnat depresi. Ta je totiž považována za psychiatrické onemocnění a řadí se mezi poruchy osobnosti. Zatímco smutek je většinou vyvolán nějakou příčinou, netrvá dlouho a člověk je schopen běžně fungovat, u depresí je to jinak. V tomto stavu často nemocný nemá vůli vykonávat ani běžné denní činnosti, omezuje sociální kontakt, nejí a někdy ani nepije. Silné a dlouhotrvající deprese mohou vést až k fyzickým obtížím a mohou být doprovázeny sebevražednými myšlenkami. Přicházejí náhle a většinou nemají žádnou příčinu.

TIP: Co je to deprese?

Proč se deprese v těhotenství dostavuje?

Důvodů může být mnoho. Nastávající matky mají pocit, že musejí být v těhotenství šťastné a na dítě se těšit. Nic jiného od nich okolí ani neočekává. Nicméně dostavit se mohou obavy, nejistota, strach a další emoce, které někdy vyústí až v depresivní stavy. Netýká se to jen citlivých žen nebo těch, které se již s psychickými problémy v minulosti potýkaly.

Dalším důvodem je hormonální koktejl, které tělo těhotné ženy dostává. Nejnáchylnější jsou ženy v prvním trimestru, kdy se hladina hormonů začne prudce zvyšovat. Do toho si rodička může být nejistá, bát se ztráty práce a tak podobně. Pokud však problémy přetrvávají delší dobu, je nutné situaci řešit.

Je třeba se obávat?

Zatímco poporodní deprese je ve společnosti poměrně známá, těhotenská deprese je stále tak trochu tabu. Možná právě proto jsou obavy na místě. Deprese se plíží pomalu a nastávající maminka si ji z počátku nemusí uvědomovat. Později se již nemusí chtít svému okolí svěřit ze studu nebo z pocitu úzkosti. Žena je často fyzicky i psychicky unavená, uzavřená sama do sebe, plačtivá a v případě, že odmítá jíst a pít, je na místě začít deprese řešit s odborníkem. Nedostatek živin a neustálá úzkost a nervozita matky mohou mít negativní vliv na vývoj dítěte.

Těhotenství nejsou jen pozitivní emoce

Je skoro až společenská povinnost se v jiném stavu tvářit šťastně, na dítě se řešit a neustále si o jeho příchodu s každým nadšeně povídat.

Možná i díky tomu je těhotenská deprese tak častá. Ženy, které mají jiné pocity, než jaké se od nich očekávají, jí pak snadno propadnou. Pokud patříte mezi ty, které cítí spíše obavy, než aby se těšily, vězte, že je to naprosto normální. Nemusíte se kvůli tomu cítit méněcenně, ani se ze svých emocí zpovídat svému okolí. Každá žena prožívá toto životní období jinak, nesnažte se proto přiblížit stereotypu. Pokud se o svých myšlenkách a pocitech chcete někomu svěřit, ale bojíte se odsouzení, požádejte o pomoc odborníka. Jistě se vám po konverzaci s někým „nezaujatým“ uleví!

Hlavní viník – hormony

Zejména na začátku těhotenství dochází k rapidnímu zvýšení hladiny estrogenu a progesteronu. Tyto hormony, které jsou vylučovány placentou, jsou ženskému tělu sice vlastní, nicméně s takovým množstvím se setká jen v tomto stavu. Citlivost na progesteron je sice individuální, nicméně pro mozek to může být v každém případě matoucí a reaguje jinak, než je běžné. Vysoká hladina výše uvedených hormonů je nutná pro udržení těhotenství, jejich „vedlejšími příznaky“ ale může být podrážděnost, nervozita, bolesti hlavy, únava, výkyvy nálad nebo právě deprese.

Vliv depresí na zdraví dítěte

Deprese v průběhu těhotenství mohou bohužel mít negativní vliv na zdraví dítěte. Kvůli nižšímu příjmu potravy matkou může mít dítě nižší porodní hmotnost. Depresivní stavy těhotné ženy však mohou pro její dítě znamenat problémy i do budoucna.

Neurovědkyně Klára Marečková z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně zjistila, že plod si pocty úzkosti, strachu a smutku přináší s sebou „z dělohy na svět“. Je zde ale ještě jedno závažnější zjištění a to, že mozek těchto dětí se vyvíjí trochu jinak. Marečková zjistila, že mozek některých lidí, jejichž matky depresí trpěly, se vyvíjí buďto opožděně, nebo naopak předčasně. Rozdíly v chronologickém věku a věku mozku byly u účastníků výzkumu až 20 let – účastníci měli 24 let, stáří jejich mozku se však pohybovalo od 14 do 41 let.

Od Monika Břešťanská

Milovnice přírody, ekologie a všeho živého s vášní pro kvalitní literaturu a hudbu. Momentálně na mateřské dovolené, ale zároveň studentkou učitelství přírodopisu a českého jazyka. // Instagram