Měření tlaku je běžná součást každé lékařské prohlídky a nejspíš každý ho už někdy podstoupil. Lékař nebo zdravotní sestra jej měří přístrojem, který se nazývá tlakoměr. Ten vždy ukáže dvě konečné hodnoty. Přemýšleli jste někdy co vlastně každé z těchto čísel znamená? Jaký je normální krevní tlak a kdy už se mít na pozoru?
Co je krevní tlak
Krevní tlak je síla, kterou proudící krev působí na stěny tepen. Srdce pracuje jako pumpa, která rozvádí krev po celém těle. Přitom prochází dvěma fázemi, a to klidovou a pracovní. Pracovní fáze je ta, kdy srdce tlačí krev do tepen. Tehdy je tlak nejvyšší.
Mezi dvěma srdečními stahy pak nastává fáze klidová a tlak se snižuje. Takto se srdce rytmicky stahuje a povoluje asi 70krát až 80krát za minutu. Tomuto procesu říkáme srdeční tep. Je naprosto běžné, že tlak během dne kolísá. Záleží na momentální činnosti, kterou jedinec provádí. Vysoký tlak samozřejmě přichází s fyzickou zátěží nebo stresem. Nejvyšší během klidného dne je zpravidla dopoledne, pár hodin po probuzení. Nejnižších hodnot dosahuje během spánku.
Jak se tlak měří?
Existuje mnoho různých možností, jak hodnoty krevního tlaku zjistit:
1. Invazivní (přímé) měření – probíhá tak, že se přímo do tepny zavede speciální katetr napojený na monitor. Využívá se toho hlavně u pacientů ve vážném zdravotním stavu na oddělení intenzivní péče.
2. Nepřímé měření (Korotkovova metoda) – bylo využíváno dříve, někteří lékaři a sestry měří tímto způsobem tlak pořád. Nepřímo se zjišťuje hodnota krevního tlaku pomocí rtuťového tonometru a poslechu přes stetoskop.
3. Automaticky – dnes nejběžnější způsob měření. Digitální přístroje využívají dvě metody, a to auskultační, kdy je v tlakoměru zabudován mikrofon snímající šelesty, nebo oscilometrickou, kterou využívají jak ambulantní přístroje, tak třeba i chytré monitorovací hodinky.
Obě hodnoty krevního tlaku jsou udávaný v jednotkách milimetrů rtuťového sloupce (mmHg) a při zápisu jsou od sebe odděleny lomítkem.
Systolický krevní tlak
První ze dvou čísel značí takzvaný systolický krevní tlak. Tato hodnota označuje tlak, který v tepnách vzniká při systole, což je okamžik kdy srdce pumpuje krev do těla. Systolický krevní tlak u dospělého člověka by neměl být vyšší než 140 mmHg.
Diastolický krevní tlak
Druhé číslo, to za lomítkem, označuje diastolický krevní tlak. Jedná se naopak o nejnižší tlak v tepnách, který nastává při diastole, tedy v klidovém režimu srdce mezi jednotlivými stahy. V tomto momentě se srdeční komora plní krví a chystá se k další systole. Diastolický krevní tlak by neměl přesahovat hodnotu 90 mmHg.
Normální hodnoty krevního tlaku
Na naměřenou hodnotu má vliv celá řada faktorů, například fyzická a psychická zátěž, věk, pohlaví, váha nebo čas měření. Výška tlaku se může měnit také s věkem, závisí i na viskozitě krve a elasticitě cév. Nicméně i přes všechny tyto proměnné se normální krevní tlak pohybuje mezi 110/70 mmHg a 140/90 mmHg. Naprosto ideální hodnota je 120/80 mmHg.
Hypertenze a hypotenze
Jestliže se naměřená čísla dlouhodobě pohybují jinde než v rozmezí normálních hodnot, mluvíme o nízkém nebo vysokém tlaku. Ani jeden z těchto stavů samozřejmě není žádoucí, který je ale nebezpečnější a jak se projevují?
- Hypertenze – neboli vysoký tlak je tehdy, kdy se číslo udávající systolický tlak vyhoupne nad 140 a hodnota diastolického je více než 90 mmHg. Hypertenzi musí diagnostikovat lékař, jedná se totiž o vážný stav, který s sebou může přinášet řadu problémů. V tomto případě jsou cévy dlouhodobě vystaveny vysokému tlaku a ztrácejí pružnost, mohou praskat a následně tvořit jizvy a jsou náchylné k ucpávání.
Pokud se hypertenze neléčí, může mít až fatální následky. Vede totiž k srdečním selháním či mrtvicím. Při potvrzení diagnózy předepisuje lékař antihypertenziva.
Těmto problémům se dá velice jednoduše předcházet zejména zdravým životním stylem, to znamená udržovat si optimální váhu, jíst zdravě, nepít alkohol a nekouřit, mít dostatek pohybu a tak dále. Pro vysoký tlak může mít člověk genetické predispozice, ale těchto případů je v porovnání s ostatními minimum.
TIP: Chcete zažít zdravě? Začněte třeba běhat.
- Hypotenze – zde se jedná o krevní tlak nízký, což je stav, kdy tlakoměr ukazuje méně než 100/60 mmHg. Ten není sám o sobě životu nebezpečný, může však poukazovat na závažnější onemocnění. Hypotenze se ale projevuje nepříjemnými stavy jako je motání hlavy, závratě, zimomřivost, nadměrná únava nebo mžitky před očima.
U některých lidí se nejedná o problém, ale o normální fyziologický stav. Pro udržování tlaku v normě je nutné mít dostatečný přísun tekutin, výživově vyváženou bohatou stravu s velkým množstvím ovoce a zeleniny a častý pohyb. Pomoct může i nošení kompresních punčoch.
Vysoký i nízký krevní tlak se však na venek nemusejí nijak projevovat. Je důležité si jej pravidelně měřit, a to alespoň na prohlídkách u lékaře nebo vlastním domácím tlakoměrem, který je běžně k dostání třeba v lékárně. Hlídat správný tlak si ale můžete i pomocí chytrých hodinek.
Jak si změřit tlak se dozvíte v následujícím videu.
