Petržel je obzvláště voňavá kořenová zelenina, která má mnohem širší využití než jen jako přísada do polévky. Petržel bohužel na určitou dobu upadla v zapomnění, ale v dnešní době se stává stále rozšířenější – a to nejen proto, že si uchovává své aroma i po uvaření. Petržel se v kuchyni používá nikoli jen pro svůj kořen, ale navíc i pro své listy. Obojí se dá jíst syrové i vařené. Čerstvá petržel od domácích pěstitelů je dostupná v době sklizně, ale v obchodech ji můžete koupit celoročně.
Co je to – Petržel
Petržel, ať už kadeřavá, hladkolistá nebo kořenová, vylepšuje řadu pokrmů. Navíc podporuje vstřebávání pevných látek a dobrý stav srdce, jak potvrzují vědecké studie. Kromě toho je známým přírodním nápojem lásky a zdrojem vitamínů. Petržel je již po staletí oblíbenou rostlinou, a to nikoli pro svou chuť, která zlepšuje četné pokrmy, ale navíc pro své využití v lidovém léčitelství. Díky svým důležitým doplňkovým látkám je pravidelně označována za superpotravinu a regenerační přípravky obsahující petržel se objevují ve starých spisech.
Odkud pochází
Petržel je uváděná jako rostlina ze středomořské oblasti, nejprve lidé používali pouze nať. Rostliny rostly na skalnatých částech hor. Díky vládě Karla Velikého, se začala plodina pěstovat v zahrádkách u jeho sídla. Později se začala pěstovat v Anglii a v zámoří – tedy v antickém Řecku. Rostlinu si spojovali s řeckou bohyní Persephone (bohyně jara a manželkou Háda). S pozdějším děním se začalo petrželi přisuzovat mnoho pověr.
Druhy
- Petržel obecná – naťová
- Petržel obecná – kořenová
Jak ji poznat – velikost, barva, vůně
Petržel – Petroselinum, je popisována jako dvouletá rostlina a na tuzemských zahradách je hojně pěstovaná i v naťové variantě. Rostlinka se vyznačuje mohutnou polovzpřímenou a středně zelenou lodyhou s okoličnatým květenstvím. Jejím plodem je nažka.
Jak chutná?
Petržel je mnohem ostřejší než pastinák, takže zjistíte, že její chuť v polévce, omáčce nebo pomazánce náhle neucítíte. Pastinák je mnohem jemnější, s mléčnou chutí a sladkými kořenovými podtóny.
Použití – Petržel
Účinky bylinky
- Podporuje činnost srdce
- Dezinfekční účinky
- Detoxikuje střevní trakt
- Předchází tvorbě ledvinových i močopudných kamenů
- Zlepšuje trávení
- Zbavuje nadýmání
- Podporuje chuť k jídlu
Léčba
Předpokládá se, že petržel se původně vyvinula v oblastech kolem Středozemního moře, v podstatě v oblasti na Sardinii, a to již ve 3. století př. n. l. Odtud byla pravděpodobně dovezena do Británie, kde je její využití specifikováno již ve středověku, a v té době byla známa i v dalších evropských zemích. Byla a dodnes je využívána jako léčivá bylina, například k posílení jater, posílení imunitního systému nebo pro své močopudné účinky. Má také vliv na překyselení spojené s nadýmáním a střevními problémy a podle mnoha zdrojů je navíc účinná proti některým střevním parazitům. Urychluje odkašlávání, připisují se jí účinky při menstruačních potížích a je považována za běžné afrodiziakum.
TIP: Jak podpořit přirozenou imunitu
Bylinka v kuchyni
Naťová petržel se nejčastěji využívá pro ozdobení hotových jídel, také jsou často součástí zeleninových salátů, ale i jemně nakrájená do polévky. Je vhodná na přípravu vývarů, smetanových a houbových omáček nebo nádivek. Je výborná k míchání s dalšími bylinkami, koprem, pažitkou a meduňkou lékařskou, podle toho, jaký pokrm připravujete.
Někteří kuchaři ji přidávají k rybímu masu, které krásně provoní. Dochutí také jakékoliv pečené nebo dušené maso. U kořenové petržele se k vaření užívá kořen do polévek a různých omáček. Četné využití se dočkala ve studené kuchyni.
Recept – Petržel
V medu pečená petržel
- 80 g másla, 175 g medu, 1 kg petržele, 1 palička česneku, sůl, pepř, 300 g majonézy, 2 lž citrónové šťávy
Předehřejte pečicí troubu na 200 °C. Máslo a med dejte do malého hrnce a zahřívejte na mírném ohni, aby se máslo rozpustilo. Oloupanou a rozpůlenou petrželku dejte na pekáč, přidejte česnek, zalijte medovým máslem, dobře promíchejte a dochuťte solí a pepřem. Pečeme 35-40 minut. Po zahřátí prolisujte 4 stroužky česneku a smíchejte je s majonézou a citronovou šťávou, abyste vytvořili aïoli. Podávejte s dušenou petrželkou.
Petržel – pěstování
Kdy a kde pěstovat?
Petržel se vysévá ze semen od jara do podzimu. Jedná se o dvouletou rostlinu, která v prvním roce vytváří kořen a bohatou úrodu listů, která se sbírá, a v dalším roce stonek s květy a semeny. Pokud ji necháme v záhonu přirozeně vysemenit, nemusíme se o to nijak zvlášť snažit, každý rok z nich vyrostou nové rostliny. Několik z nich můžeme v době sklizně seříznout a máme zásobu nových čerstvých lístků po celou zimu. Kořenovou odrůdu vyséváme brzy na jaře, v březnu nebo začátkem dubna.
Zavlažování bylinky
Se zavlažováním to není potřeba přehánět, ale zároveň je třeba dbát, aby půda nebyla suchá a popraskaná.
Zastřižení a péče bylinky
Kořenová petržel a pastinák nesnášejí přímé hnojení, jsou to rostliny tzv. druhé trati. Pokud je záhon přehnojený, kořeny se nepřiměřeně štěpí a oddělují a jsou také náchylnější k parazitárním a virovým onemocněním.
Hnojení, zemina
Kořenová petržel vyžaduje hlubokou, kyprou půdu, aby vytvořila krásné, dlouhé kořeny. Nejlépe se vyvíjí v hrůbcích (viz mrkev). Podle toho, jak vysoký je záhon, si budete moci vybrat odrůdu – existují i takové, které disponují kratšími a statnými kořeny nebo s dlouhými a štíhlými kořeny.
Sklízení bylinky
Oba druhy lze sklízet trvale od července, pro uskladnění se sbírají od září do října. Stejně jako mrkev je lze nechat ve sklepě v bedně s pískem, v mírných zimách lze pár rostlin vyrýt přímo ze záhonu, nebo je nechat vykvést, sebrat semena a zasadit je hned na začátku podzimu. Nová semena samozřejmě klíčí mnohem lépe a zároveň budete mít jistotu, že semena nejsou chemicky upravena a jsou 100 % přírodní.
