Latinský název Cladonia rangiferina. Tato bělokvětá nádhera není pouhou rostlinou, ale lišejníkem, a proto ji najdeme v rámci říše hub, oddělení Ascomyceta, v rozsáhlé třídě Pezyzomycotina (nejrozšířenější třída vřeckovýtrusných hub), podtřída Lecanoromycetidea (skupina zahrnující lišejníky).
Každý pravděpodobně ví, co je to lišejník – spojení houby a řasy – toto spojení je jedno z nejzajímavějších, protože houbě se v podstatě nepodařilo, aby řasa zemřela jejím parazitismem, a tak se spokojila s „výhodným vztahem“ – tj. houba v podstatě poskytuje živiny a řasa zajišťuje fotosyntézu.
Co je to – Dutohlávka sobí
Dutohlávka sobí (Cladonia rangirefina) není léčivou bylinou v pravém slova smyslu. Na pohled vypadá jako malý bílošedý keřík vysoký téměř 10 cm. V severních částech světa slouží jako potrava pro soby.
Odkud pochází
Vyskytuje se na severní straně polokoule. Dobře snáší mráz a je rozšířená zejména v tundře, kde vytváří trvalé koberce na vhodných stanovištích. V teplejších pásmech se obvykle vyvíjí na horách, ale lze ji nalézt i v suchých borových lesích s písčitou půdou.
Druhy
- Dutohlávka horská
- Dutohlávka červcová
- Dutohlávka ježatá
- Cladonia fimbriata
- Cladonia arbuscula
- Cladonie cornuta
- Cladonia furcata
- Cladonia uncialis
Jak ji poznat – velikost, barva, vůně
Dutohlávka je lišejníkovitý keřík bílošedé barvy a výšky kolem 10 cm. Tělo rostliny (protože mluvíme o lišejníku, jedná se spíše o stélku), je výjimečně rozvětvené, větví se do několika řádů. Plodnice lišejníku dutohlávky jsou diskovité. V případě, že je dutohlávka ve svém prostředí extrémně poškozena, nelze očekávat její rychlý návrat. Je to velmi složitě organizovaná životní forma a nevyvine se více než půl centimetru za rok.
Použití – Dutohlávka sobí
Jak název napovídá, dutohlávka se rozrůstá především v severských oblastech, a jedinci ji navíc využívají jako potravinu. Lišejník je cenný jako laxativum (k léčbě zácpy). Nejzajímavějším způsobem využití je výroba živé vody neboli likéru Aquavit, do kterého se dutohlávka přidává (zejména se s tím setkáte u Skandinávců).
Účinky bylinky
- Pomáhá léčit zácpu
- Působí jako antibiotikum
- Disponuje účinky proti růstu nádorových buněk
- Posiluje imunitu
- Zklidňuje podráždění zažívacího traktu
TIP: Střevní mikrobiom – co je to a jaký má vliv na naše tělo?
Léčba
Přestože se nejedná o běžnou léčebnou bylinku, byly v poslední době zkoumány léčebné účinky některých látek v těle lišejníků (stejně jako u jiných druhů lišejníků). Lišejníky, a pravděpodobně i dutohlávky, léčebně využívali již staří Egypťané. V současné době se lišejníky na základě nových výzkumů stávají zdrojem antimikrobiálních látek a zjišťuje se, že působí proti tvorbě rakovinných buněk.
Recept – Dutohlávka sobí
Čaj z dutohlávky
K přípravě lišejníkového čaje stačí jedna polévková lžíce byliny zalitá čtvrt litrem vroucí vody. Následně ji nechejte, aby se 15-20 minut louhovala, a vypijete ji ještě teplou. Tento čaj si budete moci připravit několikrát denně bez vedlejších účinků. Pěstitelé a léčitelé si navíc často připravují macerát, ve kterém se mnohem lépe uvolňují zdraví prospěšné látky. Polévková lžíce byliny se přelije litrem studené vody a nechá se alespoň 8 hodin louhovat. Jakmile budete chtít čaj vypít, přihřejte si ho.
Dutohlávka sobí – pěstování
Pěstování dutohlávky sobí je neobvyklé a prakticky se nevidí. V severních oblastech se o to sice pokoušejí, ale jde o náročný a zdlouhavý proces.
Tyto lišejníky se zřídka vyskytují v lesích, vřesovištích nebo na rašeliništích. Domovinou dutohlávky sobí je tundra. Jak již bylo řečeno, dutohlávka potřebuje ke svému vývoji chladný a suchý životní prostor, a především chráněný areál, protože v případě poškození se obtížně vzpamatovává. Za rok se vyvine pouze o jeden centimetr.
Sklízení bylinky
Při sběru je nutné lišejník z povrchu mimořádně pečlivě vyjmout kvůli jeho zranitelnosti. Pokud dojde k poškození určité části lišejníku, stává se, že se postupně oddělí celý organismus. Léčivé účinky lišejníku dutohlávky znali již staří Egypťané, kteří jej využívali při žaludečních potížích, ale také jako zdroj vitaminů při špatně vyvinuté imunitě. Ve Francii se z rozdrcených stélek skutečně vyrábějí vitaminové marmelády.
