Břečťan popínavý je stálezelená rostlina nebo keř, známá již ve starověku. Pro první křesťany symbolizoval věčný život a nesmrtelnost. I nyní je symbolem věrnosti, přátelství a nesmrtelnosti. Staří Řekové si mysleli, že chrání před otravami a v antickém Řecku byl předáván svatebním párům. Jeho bobule se používaly na barvení vlny a látek. Jeho účinky zmiňuje již Hippokratés, používal se proti vším a štěnicím a jeho pryskyřice se přidávala do kadidlových směsí.
Co je to – Břečťan popínavý
Břečťan popínavý (Hedera helix) je stálezelená, popínavá rostlina a dřevina z čeledi aralkovitých, s hlubokým kořenovým systémem, která se vyskytuje hojně v Evropě a Asii. Nejčastěji roste na zdech a skalách nebo ve stinných lesích. Tato rostlina je ale také pěstována jako okrasná.
Odkud pochází
Břečťan pochází původem z Asie, odkud se již velmi dávno rozšířil do Středomoří a poté do celé Evropy. Na zemi se vyskytuje již od třetihor.
Druhy
Břečťan (Hedera) je rod který obsahuje 12 – 15 druhů. Nejznámějšími jsou:
- Břečťan popínavý (Hedera helix)
- Břečťan perský
- Břečťan kavkazský
Jak ho poznat – velikost, barva
Břečťan je věčně zelená rostlina nebo keř, plazící se po zemi nebo po budovách, skalách a stromech. Rostlinky jsou vysoké 5 – 20 cm, ale plazením mohou vyšplhat až 30 metrů nad zem. Má dva druhy listů, jedny jsou dlanitě laločnaté a jsou určené k plazení. Ty druhé jsou srdčité a na konci mají květy, které jsou zelenožluté. Květy vyrůstají z okolíku od podzimu do zimy. Plodem jsou bobule s jedním až pěti semeny. Mívají zelenou až černou barvu a dozrávají koncem zimy nebo začátkem jara. Bobule jsou pak potravou pro ptáky.
Použití Břečťanu popínavého
Břečťan se pěstuje jako okrasná rostlina, jeho listy se ale mohou v malém množství používat jako léčivé. Pozor ale na bobule, ty jsou jedovaté.
Účinky
Přestože jsou i listy toxické, používají se v léčitelství od nepaměti.
- Sedativní účinek
- Rozpouští hleny
- Napomáhá při chronických zánětech dýchacího traktu
- Pomáhá při kožních vředech a vyrážkách
- Podporuje činnost jater
- Odstraňuje celulitidu
Léčba
Břečťan můžeme používat zevně i vnitřně. Zevně například jako koupel nohou, odvar můžeme použít při boji s lupy nebo suchými vlasy. Spařenými listy můžeme ošetřit pokožku spálenou od sluníčka. Vnitřně pak pomůže při kašli nebo zánětu průdušek. Velký pozor ale musíme dávat na dávkování, ve větším množství jsou i listy jedovaté, při větších dávkách se objevuje otrava. Jedovaté bobule dokonce mohou člověka ohrozit na životě.
TIP: Jak připravit kůži na opalování?
Břečťan popínavý v kuchyni
Břečťan se pěstuje jako rostlina okrasná a léčivá, pro kuchyňské využití se nehodí. Pro léčivé účinky si z něj můžeme udělat čaj nebo nálev.
Břečťan popínavý recept
Čaj z břečťanu
Ingredience:
- 500 ml vroucí vody
- ½ lžičky rozdrolených lístků břečťanu
- med
Postup:
Rozdrolené lísky zalejeme vroucí vodou a necháme louhovat asi 10 minut. Poté scedíme a sladíme medem.
Břečťan popínavý – pěstování
Kdy a kde pěstovat
Břečťan můžeme pěstovat jak doma, tak i venku. Na pěstování tato rostlina není náročná, nejlépe se jí ale bude dařit doma všude tam, kde je maximálně 22 stupňů a v žádném případě ji nemůžeme nechávat v blízkosti radiátorů. Teplý a suchý vzduch ji nesvědčí. Venku ji pěstujeme ve stínu nebo polostínu. Vysazujeme na jaře nebo na podzim.
Zavlažování
Břečťan pro svůj růst mnoho vody nepotřebuje, potrpí si ale na pravidelnou zálivku. Půda by měla být vlhká, zaléváme proto v menších dávkách, ale častěji.
Zastřižení, péče
Břečťan je na pěstování nenáročná rostlina, nevyžaduje proto žádnou zvláštní péči. Pozor musíme dávat na zálivku a pokud ho pěstujeme doma, měli bychom ho zalévat častěji, ale v menších dávkách. V zimě pak zálivku omezíme, rosit by jsme ho ale měli denně.
Hnojení a zemina
Hnojení břečťan nepotřebuje, pokud ho ale přihnojíme, dosáhneme rychlejšího růstu. Zemina je nejlepší dobře propustná, jinak žádný zvláštní substrát nepotřebuje. Bude se mu stejně dobře dařit jak v půdě jílovité nebo rašelinové, tak i ve středně těžké.
Sběr
Bobule v žádném případě nesbíráme, jsou jedovaté! Sbírají se pouze zdravé a čerstvé listy, které pak můžeme sušit jak ve stínu, tak i na slunci. Nejvhodnější doba pro sběr listů je jaro a léto.
